Informace o holovizi

Vědci z Arizonské univerzity dosáhli pozoruhodného pokroku v oblasti přenášení pohyblivých hologramů, tedy věrných trojrozměrných animovaných obrazů. Podařilo se jim téměř v reálném čase ukládat a současně zpětně přehrávat plně trojrozměrnou optickou kopii pohybujících se předmětů. Tento úspěch otevírá cestu k holovizi, tedy televizi, která bude umět zobrazovat vzdálené předměty ze všech stran. Takové zobrazení vzbuzuje iluzi, že předměty se nacházejí přímo v prostoru mezi pozorovateli.

Pro představu pohyblivého hologramu stačí vzpomenout na děj velmi známé filmové sci-fi. V úvodu historicky prvního dílu ságy Hvězdné války totiž robot R2D2 promítá žádost princezny Leiy o pomoc právě ve formě zmenšeného a pohyblivého hologramu její postavy. Metody vytváření a přehrávání hologramů jsou ale ve skutečnosti tak složité, že celá desetiletí trvalo, než se podařilo zvládnout alespoň základní statickou formu této metody, tedy holografii.

Holovize lepší než 3D televize

Současné 3D displeje přinášejí jen slabou iluzi prostorového obrazu, navíc při sledování musíme mít většinou nasazeny stereoskopické brýle. Skutečný prostorový vjem bez brýlí může poskytnout pouze holografie, která jako jediná může kompletně zrekonstruovat původní optickou informaci. Momentálně předvedená podoba holovize je samozřejmě ještě hodně nedokonalá. Obrazy objektů jsou zatím buď jen zelené nebo červené, protože snímané objekty jsou osvětlovány krátkými pulsy jednobarevného laserového světla. Obraz také trpí na kvalitě - ruší ho pravidelné refrakční pruhy, snímání totiž není dost jemné, přestože se uskutečňuje pomocí pole kamer umístěných v různých úhlech. Aby tato metoda mohla přinášet barevně i texturově věrné obrazové kopie předmětů, budou muset vědci všechny články řetězu podstatně zdokonalit. Podle výzkumného týmu se to už částečně daří, se všemi technologickými pokroky se totiž ještě nepochlubili. Tento způsob zobrazování pak bude možné využívat v oblasti tzv. teleprezence (vzdálené přítomnosti), telemedicíny, reklamy, 3D modelování nebo filmové a televizní zábavy.

Hlavním problémem metody je spojité ukládání prostorového obrazu v reálném čase. Obraz se tvoří automatickým mazáním a přepisováním záznamové matrice, která se nachází v rovinném displeji. Ten je vytvořen z tzv. fotorefraktivních polymerů, k dispozici jsou už varianty displeje o úhlopříčkách 10, respektive 17 palců. Pro animovaný 3D hologram slouží tato matrice jako přepisovatelné záznamové médium. Ještě před necelým rokem se tuto matrici dařilo přepisovat jen jednou za 3 minuty. Nyní fyzikové umí trojrozměrný snímek změnit jednou za 2 sekundy. Obnovování prostorových snímků se tedy asi 100x zrychlilo, další zrychlení by mohlo přinést reálné nasazení holovize. O novince informoval časopis Nature.

Autor: Pavel Vachtl